Poslední mise

24. srpna 2007 v 14:18 | Míša |  - Jednorázovky -
Popis: Lupin a Tonksová dostávají od Brumbála tajnou misi, nakonec se ale vše zvrtne...
Kategorie: tragické
Postavy: Lupin, Tonksová, Brumbál, smrtijedi
-@-@-@-
Členové Fénixova řádu pomalu opouštěli svůj štáb v Grimmauldově náměstí. Tři z nich tam ovšem zůstali- Albus Brumbál, Remus Lupin a Nymfadora Tonksová.
,,Mám pro vás zvláštní úkol. Naprosto vám důvěřuji. Vím, že to nebude nic jednoduchého. Přesto doufám, že to zvládnete," promluvil Brumbál.
,,Albusi, co je to za úkol?" otázal se Lupin. ,,Dobře víš, že nemám rád překvapení."
,,Ano, Remusi, jistě. Ty a slečna Tonksová dostanete nelehký úkol, avšak splnitelný. Žádám vás, abyste se oba zítra přesně ve 20 hodin přemístili k Riddleovu statku, kde přebývá Voldemort, a pokusili se zjistit, co má v nejbližší době v plánu. V případě ohrožení se přemístěte co nejblíže k Bradavicím. A to neprodleně."
,,A-a-ale Brumbále..." zakoktala se Tonksová.
,,Ano?"
,,Bereme to. Jen-jen jste mě zaskočil."
,,Dobrá tedy. Přeji vám oběma dobrou noc." Mrkl na ně a odešel.
,,Dobrou," odpověděli svorně.
-@-@-@-
Následující den se sešli již dříve, než bylo v plánu. Bylo potřeba si domluvit pár drobností.
,,Takže - asi tam bude hlídat několik smrtijedů. Schůzi mají na hřbitově. Když se nějak zamaskujeme, mohli bychom to snad zvládnout. Co myslíš?" řekl Lupin.
"V to doufám. A víš, co říkal Brumbál. V případě ohrožení se máme okamžitě přemístit. Co takhle do Prasinek?" Tonksová už byla dost nervózní.
,,Prasinky. Jistě."
PÁR HODIN POZDĚJI:
,,Připravena?" zeptal se Remus.
,,Jo. Ty?"
,,Ano. Můžeme." Polkl naprázdno a začal odpočítávat. ,,Tři - dva - jedna - TEĎ!"
Točili se. Všechny barvy jim splývaly v jednu směsici něčeho hodně rozmázlého (a barevného, samozřejmě). Naráz dopadli.
,,Jsme tu. Když půjdeme za hlasy, jistě je nademe." Shrnul situaci Lupin.
Prodírali se keři, pomalu a tiše se plížili kolem náhrobků, jež vrhaly tajemné stíny. V jednu chvíli měli pocit, že kolem nich něco proklouzlo.
,,Hele, támhle jsou..." zašeptala Tonksová do ticha.
Remus pouze přikývl a jasným gestem jí dal najevo, ať jde za ním. Když se přiblížili, spatřili jen pár smrtijedů. A Voldemort nikde.
,,Je to past!" šeptl Lupin. ,,Někdo nás zřejmě viděl."
,,Rychle pryč!" odvětila Nymfadora.
Bylo však pozdě. Smrtijedi je už obklíčili.
Oba zároveň vytáhli své hůlky. Na přemístění však bylo pozdě. Nezbývalo jim nic jiného, než se pustit do boje. Převaha, i když nebyla velká, je znervóznila. Přece jen byli sami dva. Hleděli na masky smrtijedů, kteří se chystali vyřknout nějakou kletbu. Ale Lupin byl mistr v neverbálních zaklínadlech.
"Avada Kedavra," pomyslel si. Kouzlo zasáhlo nejbližšího smrtijeda. Dopadl na zem. Jako by toto zaklínadlo odstartovalo boj. Ze všech stran na ně byly vysílány kletby.
"Crucio!" vykřikl nějaký smrtijed.
Kouzlo zasáhlo Tonksovou.
"Avada Kedavra!" zavřeštěl Lupin a zaslal zaklínadlo na dotyčného smrtijeda. Kletba, kterou smrtijed poslal na Tonksovou, přestala účinkovat. Tonksová byla opět schopna boje.
Kouzla se nyní míhala jako o život. Jako zázrakem je však zasáhlo jen málo z nich. Boj byl dlouhý, stále nekončil. Oba už byli bojem značně vysíleni. Smrtící kletba zasáhla dalšího smrtijeda. Už zbýval jen jeden. Tonksová se však na chvíli nesoustředila a to se jí stalo osudným. Poslední smrtijed vyslal svou poslední kletbu. Záhy na to se však sám skácel mrtvý k zemi.
Jeho smrtící kletba však ještě letěla. Už už by zasáhla Tonksovou. Náhle se před ni vrhl Lupin a kletba místo ní zasáhla jeho. Zachránil svou lásku před smrtí. Když si Nymfadora uvědomila, co se vlastně stalo, podlomila se jí kolena. Sehnula se k Remusovi a objala jej. Snad to bylo v naději, že jej vzkřísí. Kletba smrti se však zlomit nedá.
,,Néééééééééééééééé!!!!" ječela a z očí jí kanuly velké slzy. ,,Nééééé, bože, neee!"
Naposled políbila svou lásku. Život pro ni teď už neměl smysl. Chtěla všechno skončit. Chtěla zemřít. Byla vysílená všemi událostmi poslední doby a tohle byla poslední kapka. Rozhodla se. Nikdo a nic nemohlo její rozhodnutí vyvrátit. Vzala do ruky svou kudlu, kterou si přivolala jednoduchým kouzlem.
,,Teď nebo nikdy," prolétlo jí hlavou. Vzpomínala na nejhezčí okamžiky svého života - když ji přijali do Bradavic, když se stala bystrozorkou a v neposlední řadě také její svatba. Ano, svatba s Remusem. Mužem jejího života. I smrti. Sebrala veškerou svou odvahu a pozvedla kudlu. Bodla se. Celým tělem jí projela ostrá bolest. Život pro ni skončil. Vydala se do světa. Světa, ve kterém se sešla se svou rodinou, a také s Remusem. Tam byla šťastnější než kdekoli jinde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Marťa Marťa | Web | 24. srpna 2007 v 17:17 | Reagovat

Toto je taky úžasné. Emotivní. Prostě mega. Někdy se sice taky tak cítím ,ale je to super :) Já bych to do toho textu ty emoce nedala..

2 Míša Míša | E-mail | Web | 24. srpna 2007 v 18:15 | Reagovat

Díky :)

3 Sabča Sabča | 25. srpna 2007 v 10:21 | Reagovat

Moc pěkné Míšo!!!ikdyž smutné.....hotová spisovatelka!!!!!:)

4 Míša Míša | E-mail | Web | 25. srpna 2007 v 12:27 | Reagovat

díky Sabi :)

5 Jane.s. Jane.s. | Web | 26. srpna 2007 v 19:13 | Reagovat

Fňuk! *utírá slzu* Moc krásný...Nevím co víc napsat. Úplně mně to dostalo...

6 Míša Míša | E-mail | Web | 26. srpna 2007 v 20:10 | Reagovat

děkuju ;-)

7 libor libor | 29. září 2007 v 19:02 | Reagovat

Jo, tak to je tvůj styl. Emoce z toho vyzařují. Ale jedna drobnost:

Jako zázrakem je však minulo jen málo z nich. - To by asi byli mrtví (přemoženi)dřív, ne? (Možná jsem to je blbě pochopil, tak se nezlob.)

8 Míša Míša | E-mail | Web | 29. září 2007 v 22:23 | Reagovat

libor: jo já to zapomněla upravit... věděla jsem o tom, jen jsem zapomněla.. jdu to napravit. A díky :)

9 lilyevans-and-marauders lilyevans-and-marauders | Web | 7. července 2012 v 21:34 | Reagovat

Krásné! Neodpovída to sice knížce, ale čert to vem, když je to tak nádherné!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama