Listopad 2007

Je tu prosinec! (skoro)

30. listopadu 2007 v 17:37 | Míša |  - Novinky -
Minulý týden jsem sem dala anketu, ať si vyberete záhlaví... Zvítězilo to, které vidíte, a to rozdílem
sedm hlasů ku dvěma. Já do hlasování nezasahovala, takže je to čistě vaše volba (že Marti :D) Tak užívejte sněhu... Ahoj

Zimní design...

25. listopadu 2007 v 13:09 | Míša |  - Novinky -
Jak jistě víte, blíží se zima. Vlastně už příští víkend bude prosinec! Proto jsem připravila dvě záhlaví, které by se daly použít. V případě, že by se vám nelíbilo ani jedno, což je taky možné, napište do komentářů, co jiného by se vám líbilo...

Pokračování v Celý článek...

Omluva a oznámení

25. listopadu 2007 v 12:59 | Míša |  - Novinky -
Ahoj všichni!



Moc se omlouvám, že tu dlouho nic nepřibylo, ale na net se dostanu většinou jen o víkendu a nemám moc čas na psaní. Navíc mi moc nejede blog, někdy se třeba ani nepřihlásím...
Ovšem hned v pátek, doufám, rozjedu nový projekt. Co že to vlastně bude? Ano, vážení a drazí, chystám se napsat svou první povídku na pokračování!!!




Info o ní a první kapitolu teda přidám v pátek. Snad. Ne, opravdu slibuju. Tak to je asi vše, co jsem chtěla říct. Doufám, že se vám ta kapitolovka bude líbit!



Mějte se. Čauky! ;)

Chci být tvým hrdinou

2. listopadu 2007 v 17:49 | Míša |  - Jednorázovky -
Takže jsem konečně, po dlouhé době, napsala jednorázovku. Doufám, že se vám bude líbit... Pište komenty. Dííky

-@-@-@-

Popis
: Můj první slash, čtěte a uvidíte
Postavy: Myslím, že je poznáte...
Kategorie: songfic / depresivní / psychologické (možná ?) (text písničky od Enriqa Iglesiase- Hero)
-@-@-@-
Let me be your hero...
… Zatím je to naopak. To ty jsi mým hrdinou. Víš to vůbec? Nevíš, co se mnou děláš. Pokaždé, když tě vidím, zatočí se mi hlava. Podlomí se mi kolena. Pohled to tvých krásných očí se mnou zkrátka dělá divy. Víš to?
Would you dance
if I asked you to dance?
Would you run
and never look back?
Would you cry
if you saw me cry?
And would you save my soul, tonight?
Vcházíš. Obyčejný pozdrav z tvých úst je jako ostrá dýka. Zářivě se usměješ na mou sestru. Pozdravíš ji a bavíš se jen s ní. Nevíš, jak to bolí. Cítím se sám… Jak rád bych tě někdy objal na rozloučenou. Ze strachu, že se už neuvidíme. Nemůžu. Myslel by sis, že jsem se zbláznil. Nebo ne?
Would you tremble
if I touched your lips?
Would you laugh?
Oh please tell me this.
Now would you die
for the one you loved?
Hold me in your arms, tonight.

Odcházíš od stolu. Mrkneš na ni. Chvíli taky jen tak sedí, ale pak se zvedne a jde pryč. Vím, že jde za tebou. Vždy ses jí líbil. Mně taky. Ale nemyslel jsem si, že to vzroste do takových rozměrů.
Závidím jí. Může se tě beztrestně dotýkat, líbat tě, hladit. Proč nemůžu já? Proč mi nedovolíš být tvým?
I can be your hero, baby.
I can kiss away the pain.
I will stand by you forever.
You can take my breath away.
Už se na to nemůžu dívat. Musím odejít. Chci být sám. Teď hned.
Otevírám dveře našeho společného pokoje. Vcházím. Nikdy bych neodcházel od stolu, kdybych věděl, co uvidím.
Ty a ona. Spolu. Nevíte, že tu jsem. Vnímáte jen sami sebe. Mně ne. Jako bych neexistoval. Ale já jsem tu! Vždycky jsem byl. Vy jste mě nevnímali. Nikdy. Možná, žes do ní byl vždy zamilovaný a já to neviděl. Nechci váš takhle už nikdy vidět. Prosím, neubližuj mi už. Už ne.
Would you swear
that you'll always be mine?
Or would you lie?
would you run and hide?
Am I in too deep?
Have I lost my mind?
I don't care...
You're here tonight.
I can be your hero, baby.
I can kiss away the pain.
I will stand by you forever.

You can take my breath away.

Oh, I just want to hold you.
I just want to hold you.
Am I in too deep?
Have I lost my mind?
I don't care...
You're here tonight.

I can be your hero
Chci být tvým hrdinou…
Ale asi nemůžu, viď? Řekni mi to, zasloužím si to vědět. Nemyslíš? No tak, není to nic těžkého. Jen mi zničíš život.
Ale já chci být přesto tvým hrdinou. Navždy. Ale nejde to.
Že ne?