Březen 2008

Hlubiny moří (napsala Marťa)

21. března 2008 v 20:05 | Míša |  - Básničky -
Ahoj,
naprosto mě uchvátila básnička mojí nej kamarádky Marti... Tak si ji přečtěte a kdyžtak se koukněte na její blog, který najdete tady:

HLUBINY MOŘÍ
Slunce bude stále vycházet,
ale ty se už nevzbudíš.
Slunce bude stále zacházet,
ale ty už večer nikdy nezaspíš.
Vidím tvé rty a chtěl bych je políbit,
cítím tvoji vůni.
Vidím tvé ruce a chtěl bych se tě dotýkat,
cítím tvůj pohled.
Klečím u tvého hrobu a říkám si proč?
To vím, že smrt si nevybírá.
Kdo ti ale pošeptal to strašné ,,skoč"
to ví jen hlubiny moří.

Povídka pro Marťu

21. března 2008 v 19:01 | Míša |  - Jednorázovky -
Ahoj,
tak přidávám povídku pro Marťu...
Míša
-@-@-@-
Popis: Přečtěte a uvidíte...
Postavy: Ginny Weasleyová, Draco Malfoy
Kategorie: romantika / tragédie (ha! přesně podle zadání!)
-@-@-@-
Stála na útesu. Pozorovala bouřlivé vlny ocelové barvy. Měly barvu jako jeho oči. Stále na něj myslela. Byl pryč jenom pár dní a ona se nemohla dočkat, až přijede. Najednou ji někdo objal kolem pasu. Jemné vlasy se otřely o její obličej. Jen tak pro sebe se usmála. Promluvil. Znovu slyšela ten sametový hlas.
,,Ginny," oslovil ji něžně. ,,Hledal jsem tě. Proč jsi šla zrovna sem?"
,,Víš, že to tu miluji. A navíc, nejlépe se mi přemýšlí právě tady."
Už neodpověděl. Jen si nechal vloudit do mysli její podmanivou vůni. Poprvé v životě se zamiloval. Opravdu. Miloval ji. Tak vášnivě a zároveň citlivě. Tak prudce a jemně. Cítil, že bez ní nemůže žít. I těch pár dní pro něj bylo jako věčnost.
,,Tak tohle je láska," problesklo mu hlavou.
Stáli tam už dlouho. Nevnímali čas, místo. Jen sami sebe. Jeden druhého. Užívali si krásu tohoto okamžiku. Oba milovali ty chvíle, kdy si nemuseli nic říct a přesto si byli tak blízcí. Prostě byli spolu. Navždy.
Ale nic netrvá věčně. Nová láska se rodí, stará odchází. Lidé umírají. Čas plyne.
Stejně jako jedna chvíle je krásná, přijde nová. Hezčí nebo ne, nikdo s tím nic nenadělá.
-@-@-@-
Byla už dávno tma, když se rozhodli jít domů. Ruku v ruce se vydali na nedalekou cestu.
,,Málem jsem zapomněl," plácl se Draco do čela. ,,Musím si ještě něco vyřídit, počkej na mě doma. Neboj, hned přijdu."
,,Tak dobře, ale vrať se brzy, ano?"
Jenom ji políbil. Jeho hebké rty se přitiskly na ty její. Pak odešel.
Ginny si povzdechla a přemístila se domů. Sama se už necítila tak bezpečně jako s ním. Vešla dovnitř. Rozhodla se, že na něj počká. Udělala si kávu a pustila svou oblíbenou skupinu. Sedla si ke krbu. Schoulila se do klubíčka, koleny si podepřela hlavu. Čekala.
Po hodině a půl znervózněla. Říkal, že se vrátí brzy. Začala se o něj bát.
,,Zpropadená ženská starostlivost!"
Trochu se uklidnila a čekala dál. Oheň v krbu tiše praskal.
Po dvou hodinách přecházela od okna k oknu, čekajíc, kdy se konečně objeví. Po něm nebylo ještě pořád ani památky. Teď dostala opravdu strach. Snažila se uklidnit, ale už se jí to moc nedařilo.
,,Kde je tak dlouho?"
Už nedokázala jenom tak seděl a čekat. Čekání je mnohdy horší než bolest. Znovu a znovu se o tom přesvědčovala.
Po třech hodinách si šla lehnout. Chtěla už spát, ale věděla, že dokud nebude vedle ní, neusne. Ne dnes. Její intuice jí napovídala, že něco není v pořádku. Myšlenky, že se mu něco stalo, zaháněla jako mouchy. Nechtěla si připustit, že by jej už neměla.
Po čtyřech hodinách usnula. Únava ji přemohla.
-@-@-@-
S prudkým trhnutím se probudila. Podívala se vedle sebe, ale on tu nebyl. Jeho půlka postele byla úplně nedotčená. Doufala, že ji třeba jen nechtěl budit a spí v obýváku.
Najednou někdo zaklepal. V naději, že je to Draco, urychleně běžela ke dveřím. Rozrazila je.
,,Dobrý den, Ginny," oslovil ji nějaký postarší pán. ,,Jmenuji se Andreas Scream. Jsem Dracův spolupracovník."
,,Dobrý den, pojďte dál." Vyzvala jej Ginny. ,,Prosím, posaďte se. Dáte si něco?"
,,Ne, děkuji. Víte, přišel jsem vám oznámit nemilou novinku. Raději se posaďte."
Uposlechla. Polkla a tiše zamumlala: ,,Stalo se něco?"
,,Bohužel vám musím říct, že dnes nad ránem jsme našli vašeho muže, Draca Malfoye, mrtvého. Nikdo neví, co se stalo. Je mi to líto. Přeji upřímnou soustrast. Nashledanou."
Odešel a nechal ji samotnou. Ať se s tím vypořádá jak chce. To už nebyla jeho starost.
Sesypala se. Nemohla tomu uvěřit. Ne, to se nemohlo stát. Ne jejímu Dracovi. To není možné! Po tvářích se jí kutálely slzy. Prudce vzlykala, snažila se popadnout dech. V tu chvíli nedokázala nic jiného, než jen plakat. Potřebovala ze sebe dostat všechnu bolest, smutek. Nevěděla, co má dělat. Její život už neměl smysl. Ne bez něj.
Musela být chvíli někde jinde. Vypadnout z domu. Z domu, který jí toho tolik připomínal. Vydala se na své nejoblíbenější místo. K útesu. Jedině tam se mohla rozhodnout, co dál. Přemístila se.
Přišla až na jeho rozhraní. Dívala se na vlny ocelové barvy. Ještě víc než kdy jindy jí připomínaly jeho oči. Cítila, že mu je nablízku. Tak blizoučko…
Nevěděla, co dělá. Jakoby ji vedlo něco neznámého. Nějaká tajemná síla. Docela zřetelně slyšela nějaký hlas šeptat: ,,Skoč!"
Jako smyslů zbavená se přibližovala k okraji útesu. Stále blíž a blíž. Nebylo cesty zpět. Chyběl jen malinký kousíček. Chtěla to udělat. Musela skočit. Bylo to přece tak lehké… Zavřela oči. Vychutnala si závan jemného vánku. Naposled. A pak skočila…
-@-@-@-

Zase mi blbne blog.cz :(

21. března 2008 v 10:58 | Míša |  - Novinky -
Ahoj,
chtěla jsem přidat jednorázovku a drabble, ale po stopadesátém špatném zobrazení na blogu se mi to už nechce upravovat, proto to sem hodím později. Teda až přestane blbnout blog.cz.
Zatím ahoj!
Míša

Stojím tu...

20. března 2008 v 14:52 | Míša |  - Drabbles -
Ahoj, dnes už druhý příspěvek. Co se to se mnou děje? Asi se mi vrátila inspirace...
Po dlouhé době přidávám drabble. Je zase jakoby abstraktní, dosaďte si koho jen chcete...

-@-@-@-
Stojíme tu. Navždy budeme. A já bych ti toho chtěl tolik říct. Mluvím s tebou, ale ty mi neodpovídáš. Dívám se na tebe, ale ty mě nevidíš.
Stojíme tu. Skoro jako bychom se neviděli. Já tě vidím. Až moc dobře. Ale vidíš ty mě? Vnímáš mě vůbec? Nebo si jen krátíš dlouhou chvíli?
Stojíme tu. A nic jiného neexistuje. Pro mě ne. A pro tebe?
Stojíme tu. Jdu za tebou. Chci s tebou mluvit. V té chvíli ale přichází ON. Když jej vidíš, tvář se ti okamžitě rozjasní. Už nejsi jen ta, co si tu krátila dlouhou chvíli. Teď žiješ.
Stojím tu. Čekám, kdy se objevíš. Uvnitř mě je tolik věcí, které chci, abys věděla… Ale tebe to nezajímá. Nikdy nebude.
Stojím tu. Zase jsi tu i ty. Už ne tak sama. Mluvíš s ním, smějete se. Jako bych tu nebyl.
Stojím tu. Zase a znovu. Navždy. Každý den budu čekat, jestli přijdeš. Ale ty se tu už nikdy neobjevíš…
Stojím tu. A čekám zbytečně.

Povídka pro Miu

20. března 2008 v 14:25 | Míša |  - Jednorázovky -
Ahoj,
tak jsem konečně napsala první povídku na přání. Ještě nemá název, tak mi ho kdyžtak můžete pomoct vymyslet...
Je pro Miraellu, snad se jí bude líbit. Není to nic moc, ale po delší odmlce se není čemu divit... Možná, že vám to přijde odfláklé, ale tohle je asi 150. verze povídky...
Míša

-@-@-@-
Popis: Slash (spíš se jedná o city než o děj, ten tam možná ani není)
Postavy: Harry Potter, Severus Snape
Kategorie: slash / songfic (text písničky od Simple Plan - What If - překlad tady)
-@-@-@
Spěchal. Utíkal dál a dál. Nezastavoval. Už byl skoro u cíle. Zastavil u mosazných dveří. Rozrazil je a vešel.
What if I lead the way
What if I make mistakes
Will you be there?
What if I change the world
What if I take the blame
Will you be there?
Vrhl se k dalším dveřím. Pomocí snadného kouzla je otevřel. Nepozdravil, stále se přibližoval k jistému člověku. Byl téměř u něj. Náhle vytáhl z kapsy pergamen.
I remember going back
To the place we used to lay
But I keep losing track
And now the days they all turn black
And our dreams all start to fade
But there's no turning back
,,Co to má ksakru být?" Zařval a zamával osobě pergamenem před nosem. ,,Co tě to napadlo? Jestli si myslíš, že mi tohle jako vysvětlení stačí, tak to jsi na velkém omylu!"
Cause the world keeps turning
Why do you tell me you care
If you're not gonna stay?
My heart's still burning
Why do you tell me you care?
,,Laskavě se uklidni," zchladil chlapce ledový hlas. ,,Nemáš žádné právo vstupovat do mého pokoje a řvát tu na mě jako na malého caparta."
,,Dobře, ale vysvětli mi, co to má znamenat. Mně tohle nestačí. A ty to víš."
What if I change the world
If I lead the way
What if I be the one
That takes the blame
What if I can't go on without you
What if I graduate
What if I don't?
What if I don't?
,,Nevím, jestli jsi tak hloupý, nebo to jenom předstíráš, ale myslím, že tohle je jasné. Mezi námi dvěma je konec. Takhle nemůžu dál žít. Miluji tě, ale nemůžeme být spolu. Promiň."
,,Promiň?! Promiň? Takže ty mi po těch měsících dokážeš říct jenom promiň?"
I'm slowly giving up
As the world keeps losing faith
And you still turn your back
Now the path I follow
Takes a toll on me, on you
But there's no turning back
,,A co bys chtěl krucinál slyšet? Víš, že to takhle dál nejde. Nemůžeme být spolu. Ale navždy tě budu milovat."
,,To si strč někam! Kdybys mě tak strašně miloval, tak by ses se mnou nerozcházel!"
,,Takhle se mnou mluvit nebudeš! Jsem ještě pořád tvůj profesor!"
,,Dobře, pane profesore, jestli teď odejdu, nikdy se nevrátím. Dobře si to rozmyslete."
V místnosti zavládlo absolutní ticho. Mladík se třásl vzteky a zrychleně dýchal. Nikdo z nich nevydal ani hlásku. Najednou se chlapec otočil a odešel. Po chvíli práskly dveře.
,,Harry - ," ozvalo se nakonec.
Ale nikdo to už neslyšel. Místností se nesla jen tichá ozvěna jména a mělký povzdech.
What if I change the world
If I lead the way
What if I be the one
That takes the blame
What if I can't go on without you
What if I graduate
What if I don't?
What if I don't?
What if I don't?
What if I don't?
What if I don't?
What if I don't?
Potter spěchal temnými chodbami hradu. Přišel do pokoje. Vyndal z postele myslánku. Dlouho přemýšlel, jestli to udělat… Namířil si hůlku ke spánku. Poté se rozhodl. Rozhodl se pro život bez Severuse Snapea. Muže napohled chladného, vevnitř vášnivého. Vytáhl si svou nejhezčí vzpomínku. Spolu s ní ještě další vzpomínky na něj. Poté ulehl do postele a usnul.
I'll be waiting here
I'll be waiting here
I'll be waiting here
For you to call me
Od toho dne žil jiný život. Začal chodit s Ginny Weasleyovou, sestrou jeho nejlepšího přítele. Měl ji rád. Ale nemiloval ji. Ne jako onoho muže. Ne jako tenkrát. Stále to cítil. To prázdno v jeho srdci.
What if I lead the way
What if I graduate
What if I change the world
Would you still remember me?

I'll be waiting here
I'll be waiting here
I'll be waiting here
For you to call me
Za pár let z něj vyrostl skvělý muž. Zbavil svět Voldemorta, nejobávanějšího černokněžníka všech dob. Oženil se, čekal se svou ženou dítě. Cítil, že mu stále něco chybí, jen nevěděl, co…
A taky nevěděl, že všem jeho činům přihlížela jistá osoba. Pomáhala mu, podporovala jej. Ale jenom vzdáleně. Jinak, než by chtěl. Jinak, než měl v plánu. Byl to Severus Snape. Muž, který jej miloval. Muž, který stále čekal. Čekal na zavolání…
I'll be waiting here
I'll be waiting here
I'll be waiting here
For you to call me

Spřátelený blog

19. března 2008 v 19:52 | Míša |  - Novinky -
Ahoj,
mám tu nový spřátelák. Najdete jej tady : hpmaggdinka
Můžete si tam přečíst povídky (zvláště o Lily a Jamesovi)
Míša
BTW: Mám teď velikonoční prázdniny, snad se mi už konečně podaří napsat něco, co by bylo zveřejnění hodné ... Doufám

Zase omluva...

7. března 2008 v 8:41 | Míša |  - Novinky -
Ahoj,
vím, že jsem strašná, ale mám teď nějaké "netvořivé" období... Jsem úplně bez inspirace Doufám, že ji brzo najdu, ať vám do konce března můžu dodat ty slíbené povídky...
Tak se mějte, ahoj
Míša

Nový design..

1. března 2008 v 9:36 | Míša |  - Novinky -
Ahoj,

dnes je 1. březen a to znamená, že se mění design tohoto blogu!

Vy sami jste si zvolili záhlaví č. 2, tak ho tu máte, snad se vám líbí... :)

Jinak k povídkám: tento týden mám jarní prázdniny, takže je snad napíšu a zveřejním... tak zatím

Pa

Míša