Drabble...

4. května 2008 v 10:16 | Míša |  - Drabbles -
Ahoj,
konečně přidávám něco nového... Jedná se o drabble, lépe řečeno delší drabble. Jak jste si už určitě všimli, nemá název. Nepodařilo se mi totiž vymyslet nic, co by jej vystihovalo...
VAROVÁNÍ: Drabble obsazuje vulgární výrazy!

Co jsem to udělala?
Sedíš na podlaze, zhroucená, osamocená. Celá se třeseš. Po obličeji se ti kutálí slzy. Snažíš se uklidnit svou oblíbenou písničkou. Lehce se pohupuješ do jejího rytmu. Snažíš se nevzlykat. Máš úplně studené ruce. Obejmeš svá kolena. Zkoušíš si vzpomenout, co se stalo.
Křik. Ano, přesně tak. Tohle je poslední věc, na kterou si pamatuješ. Strašný křik. Zacpeš si uši. Nepomáhá to. Snažíš se dál si vzpomenout…
-@-@-@-
Vešla jsi do domu. Všude bylo ticho, jenom jarní vánek si pohrával se záclonkami. Přišlo ti to jako mírumilovné místo. Šla jsi do svého pokoje a lehla si na postel, jako už tolikrát. Úplně jsi zapomněla na čas. Najednou jsi uslyšela zvuk otevírajících se dveří.
Ustrašeně jsi vykoukla z pokoje. Slyšela jsi sotva zřetelné nadávky, nejdříve tiše. Pak zaburácel. To uměl. Sama jsi se lekla.
,,Ty couro, kdo si sakra myslíš, že jsi?" Křičel na tvou matku.
Ta se choulila na zemi, nechávajíc se ponižovat. Ubližovat si. Už se na to nemůžeš dívat. Už nemáš sílu. Už ne. Přišla sis pro nůž. Všiml si tě-
,,Děvko! Ty jsi ještě tady? Já tě ještě pořád živím? Vypadni, nebo-"
Nestačil to doříct. S prudkým vyjeknutím jsi mu zabodla nůž přímo do srdce. Nikdy nezapomeneš na jeho vyjevený výraz. Tohle od tebe nečekal. Od tebe, šmejdky. Mrtvý se sklátil k zemi.
,,Cos to udělala! Prokrista! Jak jsi mohla, je- byl to tvůj otec!" Udeří na tebe vlastní matka. Nechápe to? Dělala jsi to jen pro ni.
,,Mami, já-"
,,Vypadni! Už tě nechci nikdy vidět! Táhni z mého domu!"
Ani nevíš jak, ale tvá ruka se vydala směrem k jejímu srdci. Nůž zajel do jejího těla tak lehce… Křičela. Tak bolestně. Zabila jsi i ji. Ale ona to nechápala, nevěděla… Bylo to jen pro ni. Chtěla jsi ji chránit.
-@-@-@-
… Kéž by sis nikdy nevzpomněla. Zhroutil se ti celý život. Ty jsi ho zničila.
Co jsi to udělala?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Miraella Miraella | Web | 8. května 2008 v 21:31 | Reagovat

To se mi hodně líbilo... mám ráda takovéhle depresivní povídky s trochou psychologie, která zavání až něčím psychopatickým a šíleným. Já myslím, žes to vystihla perfektně. Dalo by se víc rozvést, ty dvě vraždy na konci byly až příliš uťaté... ale ten konec je skvěle vyrovnal, pravda. Poslední dvě věty (nepočítaje tu kurzívou) se mi hodně zalíbily.

2 Míša Míša | Web | 9. května 2008 v 7:37 | Reagovat

Miraella: tak teď se hodně červenám :) děkuju moooc, ani nevíš, jak si tvojí chvály vážím...

3 juviinka juviinka | 1. června 2008 v 21:29 | Reagovat

ahoj, jsem u tebe poprvé, a tohle je zatím jediné, co jsem od tebe četla. musím říct, že je to pravděpodobně takové, jaké má, i kdyžna můj vkus v tuhle dobu trochu moc depresivní, ale za to samozřejmě nemůžeš. každopádně, myslím si, že píšeš dost dobře a přeju ti, abys psala ještě líp ;) :)

4 Míša Míša | Web | 7. června 2008 v 9:33 | Reagovat

juviinka: děkuju moc :) fakt si toho vážím... ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama